Polyporus (Polyporus umbellatus, Grifola umbellatus, Zhu Ling, choroš oříš) patří mezi dřevokazné chorošovité houby, které můžeme najít na bazích zdravých listnatých stromů, ale také na poraněných či mrtvých stromech a pařezech. Nejčastěji napadá duby, habry a buku. Plodnice Polyporu vyrůstá z třeně, který odstupuje od stromu a větví se na další „malé houbové nožky“. Na nich jsou pak drobné, pravidelné a dovnitř vmáčklé kloboučky, vytváří tak jakýsi trs. Díky tomu může mít celá plodnice i více než 50 cm v průměru. Polyporus rostě v mírném pásmu, tj. v Severní Americe, Evropě i Asii. Je možné jej najít i v u nás, a to hlavně v Polabí, v jižních Čechách, na Moravě atd. Poptávka po houbě je vysoká, takže se houba pěstuje i komerčně. Vědecky zdokumentován byl Polyporus v roce 1801, kdy jej Ch. H. Persoon nazval Bolletus umbellatus. Až v toce 1821 byl Polyporus zařazen do rodu Polyporus, a to švédských mykologem E. M. Friesem. Polyporus byl však znám již dlouho předtím. A to hlavně v Asii, kde jsou o něm zmínky již před 2500 lety. V té době byl využíván jako léčivo, což je popsáno i ve spisech pocházejících z období dynastie Han i „herbářích“ (ShenNongBenCaoJing, ZhongHuaBenCao, BenCao Gang Mu). Tehdy byl využíván při řešením otoků, odvodňování, ale také proti průjmům atd.
Tyto účinky byly potvrzeny i díky moderní vědě, při mnoha studiích a pokusech.
Dovolujeme si vás informovat, že na našem webu již nemůže dále uvádět tvrzení, která by mohla vzbudit dojem jakéhokoliv léčebného účinku bylin či hub. Současná legislativa EU toto zakazuje. I přesto, že tradiční čínská medicína funguje po tisíce let a je vyzkoušená na bezpočtu pacientů. Zároveň nesmíme zmiňovat ani účinky prokázané soudobými vědeckými studiemi. Věříme ale ve zdravý rozum našich zákazníků. Podrobné informace o bylinkách a houbách hledejte ve veřejně dostupných zdrojích na internetu. Hodnotné informace jsou třeba na stránkách www.tcmencyklopedie.cz.
