Videa o medicinálních houbách

 

Povídání o medicinálních houbách

Medicinální houby dnes používáme u mnoha závažných problémů. Je proto extrémně důležité zvolit co nejkvalitnější produkt, který nebude naše tělo zanášet dalšími nečistotami.
Zdravotní tvrzení o houbách a bylinách nám zakazuje legislativa EU. Více informací o houbách a bylinných směsích najdete na webu. Třeba na cinskyherbar.cz.
 

Reishi - lesklokorka lesklá

Ačkoli před více než 2000 lety nebylo známé složení Reishi, využívali ji obyvatelé Asie k léčení mnoha zdravotních obtíží. Díky svým účinkům dostala tehdy přízvisko houba nesmrtelnosti. O jejích účincích a vlivu na zdraví člověka a jejím využití existuje řada historických psaných pramenů. Reishi je zmiňována i v „herbáři“ Shen Nong Ben Cao Jing, jenž je datován do doby vládnutí východní dynastie Han, tj. do období 25−220 n. l. Tato kniha byla průběžně po aktualizovaná a doplňovaná tak, že do sebe inkorporovala další objevené možnosti využití Reishi. Více informací naleznete v našem Houbáři.
 

 

Cordyceps - housenice čínská

Dochované starodávné příběhy popisují, jak pasáci yaků odhalili účinky Cordycepsu. Zvířata, která mimo trávy spásla i Cordyceps byla vitálnější, silnější i zdravější a také potentnější. To samozřejmě přimělo pastevce, aby sami tuto houbu začali využívat.  Psané historické záznamy, které máme k dispozici, pak pocházejí z doby cca 620 n. l. Jsou součástí čínských herbářů. Pro západní svět byl Cordyceps „objeven“ až v roce 1726. Tehdy byl na mykologické konferenci, která se konala v Paříži, představen odborníkům. Byl sice veden v mykologických atlasech, ale o jeho účincích se nevědělo, to se změnilo až o více než 2 století později. V roce 1964 byl Cordyceps zařazen mezi rostlinná léčiva do současné čínské farmakologie. Více informací naleznete v našem Houbáři.
 

 

Maitake - trsnatec lupenitý

Maitake je bezesporu nejznámější hlavně v Asii, kde je využívána při přípravě pokrmů, ale také jsou zde již po tisíce let známé její účinky na organismus člověka. Historické prameny vysvětlují, proč se jí také říká tančící houba (překlad z japonštiny), bylo totiž velkým štěstím tuto houbu najít a „houbaři“ doslova tančili radostí nad svým „úlovkem“. Tradiční čínská medicína využívá účinky Maitake velmi dlouhou dobu. Je popsána v pramenech z doby dynastie Han (206–210 n.l.), je také v „čínském herbáři“ Shen Nong Ben Cao Jing. Ani v dnešní době zájem o houbu neklesá, naopak, díky tomu, že mnohé studie potvrzují její na člověka pozitivní účinky, je od cca 80 let minulého století pěstována uměle, komerčně. Více informací naleznete v našem Houbáři.
 

 

Chaga - rezavec šikmý

Houba je známá již z dob před cca 4000 lety, využívali jí Mezopotámci, Egypťané, Číňané aj. Chaga je popsána také v čínském „herbáři“ Shen Nong Ben Cao Jing. V Rusku a na Sibiři pak byla využívána nejen k léčení, ale také k šamanským rituálům, a to hlavně Khanty/Oystaky, kteří jí také dali jméno, které se dnes nejčastěji používá. Chagu si dopřával i car Vladimir Monomach či Rasputin... Zmiňuje ji také Solženicin ve své knize Rakovina. Chaga nebyla neznámá ani původním obyvatelům Japonska, tj. Ainu. Vařili si z ní čaj, který pili při trávicích obtížích, bolestech žaludku atd. A i oni využívali prášek ze sušené houby k náboženským obřadům. Více informací naleznete v našem Houbáři.
 

 

Hericium - korálovec ježatý

Hericium je houba jedlá a velmi chutná. Má své místo v gastronomii asijských národů. Není však pouze potravinou, ale hlavně léčivkou, která je využívána hlavně v tradičních medicínách v Asii, tedy i té čínské. Ale znali ho i indiáni ze Severní Ameriky, existují důkazy, že jen v podobě prášku nosili stále při sobě a využívali jeho léčivé síly při ošetřování otevřených ran, a to hlavně k dezinfekci a zástavě krvácení. K „vědeckému“ zdokumentování houby došlo až v 18. století. Postarali se o to dva mykologové, prvním byl Francouz J. B. F. Bulliard, který mu dal jméno  Hydnum erinaceus, své současné jméno dostalo Hericium Ch. H. Persoona  v roce 1797. Více informací naleznete v našem Houbáři.
 

 

Coriolus - outkovka pestrá

Coriolus je dobře znám již z dob dávno minulých. V ucelených textech z roku1368 n.l., tedy z období staré Číny a dynastie Ming, je zaznamenáno, že Coriolus se využíval k posílení zdraví, fyzického i duševní a posílení energie čchi. Coriolus je v tradiční čínské medicíně stále používán jako „léčivka“. Pro „vědecký“ svět byl objeven až v 60.−70. letech 20. století. Tehdy byl díky japonskému vědci extrahován z Coriolu polysacharid s označením PKS, u něhož se záhy prokázaly imunostimulační účinky. Další pokusy během roku 1965 pak potvrdily, že PKS má i protinádorové účinky. V Japonsku se kolem roku 1980 dostal i do praxe, kdy je přidáván ke standardní protinádorové léčbě. Stejně je na tom Korea, kdy se Coriolus podává až 70 % pacientů s rakovinou.  Od 90. let 20. století bylo a je prováděno velké množství klinických studií, které potvrzují účinnost Coriolu. Více informací naleznete v našem Houbáři.
 

 

Kouzelné bylinky - Medicinální houby

Zajímavý rozhovor s Milan Schirlem o medicinálních houbách v pořadu Kouzelné bylinky.
Více informací naleznete v našem Houbáři.
 

 

Cesta vnitřní harmonie

Krátký film o cestě k vnitřní harmonii, ke zdraví… O čínské medicíně a medicinálních houbách…
Více informací naleznete v našem Houbáři.
 

Kde můžete koupit naše výrobky

Rozsáhlá síť výrobků po celé ČR

Jednoduše si vhledejte nejbližšího prodejce, distributora, nebo lékárnu s našimi produkty.
Zobrazit nejbližší distributory