Liška obecná a její antiparazitární účinky

 
Popis a rozšíření:
 
     V našich lesích roste v sezóně za příznivého počasí řada druhů jedlých hub. Specifické místo mezi nimi zaujímá liška obecná, Cantharellus cibarius FR., ze stejnojmenné čeledi. Její mimořádnost je dána tím, že houba je velmi citlivá na kvalitu životního prostředí. V některých oblastech proto zcela vymizela, v jiných, s obnoveným čistým ovzduším, se začíná po letech opět vyskytovat. Další zajímavostí je, že plodnice této houby nejsou napadány škůdci, tedy nečervivějí.
     Plodnice lišky obecné má klobouk polokulovitý, později poduškovitý, plochý až nálevkovitě prohloubený. Je 2-7 cm široký, na okraji podvinutý, později zvlněný až laločný, matný, lysý a světle až žloutkově žlutý. Na spodní straně klobouku jsou lupeny v podobě nevysokých lišt, jež jsou vidličnatě rozvětveny, příčně spojovány žilkami a sbíhají se daleko na třeň. Ten je 1-4 cm vysoký, 0,5-1 cm tlustý, válcovitý nebo dolů kuželovitě zúžený, pevný a plný, žlutě zbarvený. Dužnina je bělavá až nažloutlá, světlejší než pokožka, tvrdě masitá až tuhá, někdy vláknitě dřevnatá. Voní po koření, mladé plodnice po meruňce, chuť má mírně štiplavou. Výtrusný prach nažloutle zbarvený, výtrusy jsou hladké, elipsoidní.
 
liška obecná
 

     Jde o světově významnou houbu, které se ročně ve světě prodá na 150 tisíc tun, a to pouze sběrem ve volné přírodě. Metodika umělého pěstování je sice známa, ale není ekonomicky výhodná. Ve světě je liška obecná poměrně značně rozšířená, a to například v severní části Evropy, v Severní Americe, včetně Mexika, ale také v řadě míst Asie (např. v Indii) i Afriky, (např. v Zambii), ale i v Austrálii. U nás roste od června do podzimu v jehličnatých, méně listnatých lesích, zpravidla ve větším počtu, často ve skupinách. V minulosti to byla jedna z našich nejhojnějších jedlých hub.

Obsahové látky

     Plodnice houby obsahuje celou škálu velmi zajímavých látek. Jsou to bílkoviny, sacharidy, mastné kyseliny, volné aminokyseliny, fenolické látky, manóza, chitin, steroly, serototin a bioflavonoidy. Dále jsou zastoupeny karotenoidy β-karoten a lykopen, vitaminy skupiny B, kyselina askorbová, vitamin D2 (ergokalciferol), E, K a niacin. Přítomna je i řada minerálních látek, především draslík a nízké množství sodíku, často však také negativně působící těžké kovy, např. olovo.

Léčebné účinky

     Plodnice posilují imunitní systém, mají imunomodulační, protizánětlivý, antioxidační a antimikrobiální účinek, zvláště vůči Escherichia coli a zlatému stafylokoku Staphyllococcus aureus.

     Manóza je unikátní monosacharid, který je přirozeně antiparazitický, citlivý na teplotu nad 60 °C a nesnášející sodné soli. Tato sloučenina je schopna eliminovat širokou škálu parazitů, včetně jejich vajíček, kde rozpouští obaly a brání tak jejich množení. Blokuje rovněž nervovou aktivitu parazita, nelikviduje jej však pomocí toxinů, proto se neprojevují negativní účinky na lidský organismus.

    Díky karotenoidům, které u lišky obecné obsahem převyšují všechny známé houby i některé zeleniny, plodnice zlepšují vidění. Vitamin D2 je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a pro správnou tvorbu kostí i funkci imunitního systému. Z fenolů je cenná kyselina trametonolová, která působí na viry hepatitidy, zatím co ergosterol stimuluje jaterní enzymy a přispívá k léčbě žloutenky typu C a cirhózy. Cenný je i obsah serotoninu, nazývaného také „hormon štěstí“, jehož nedostatek způsobuje mimo jiné deprese a nespavost. Steroly potom regulují imunitní systém a pozitivně ovlivňují zánětlivé procesy v organismu.

Způsoby užití

     Nasbírané plodnice lze k léčebným účelům jíst přímo čerstvé nebo přidávat do jídla, ale bez tepelné úpravy. Jak již bylo uvedeno, musíme počítat s tím, že houby mají poněkud palčivou chuť. Jinou možností je plodnice usušit a rozemlít na prášek, nebo také zmrazit.

     Čerstvé plodnice můžeme rovněž macerovat 24 hodin ve vodě, po scezení potom vodou potíráme místa s výskytem akné, nebo také  poškozené tkáně v okolí bércových vředů. Jinou možností je příprava tinktury, kterou připravíme tak, že 1 polévkovou lžíci prášku dáme do 200 ml 40 % etanolu a necháme 10 dnů odstát, za občasného protřepání. Po scezení užíváme proti parazitům 2 lžičky  před spaním po dobu 20 dnů. U onemocnění jater a slinivky se doporučuje 20 kapek večer po 3-4 měsíce.

Kulinářské využití

     Jde o houbu velice dobré chuti, ale hůře stravitelnou, doporučuje se proto delší tepelná úprava. Hodí se k přípravě polévek, k dušení s vajíčky, ale rovněž k nakládání do octa nebo se mléčně zkvašuje. Průmyslově se zpracovávají do konzerv ve sladkokyselém či slaném nálevu.

 

prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc.

  

 

 

 
 

Kde můžete koupit naše výrobky

Terapeuti a lékaři
Lékárny a prodejny zdravé výživy
Eshopy